Diskriminace, chybějící analýzy a nedostatečné zohlednění předchozích investic. Znečišťovatelé ovzduší se staví proti novele zákona z dílny ministerstva životního prostředí. Právě tou chce envirorezort vyřešit 20 let přehlížený problém – žalostně nízkou výši poplatků za emise.
Ministerstvo prý v novele opomíjí menší zdroje a poplatky zvyšuje způsobem, který v Evropské unii nemá obdoby, brání se firmy. V meziresortním připomínkovém řízení nenechali na novele nitku suchou.
„Novela zákona výrazně zvyšuje výši poplatků, které mají provozovatelé středních a velkých zdrojů znečišťování platit v následujících obdobích, s nárůstem do roku 2026,“ říká Vojtech Červenka, předseda sekce teplárenství Slovenské obchodní a průmyslové komory (SOPK). Mnohým přitom nejvíce překáží fakt, že novela z povinnosti platit vylučuje malé zdroje. Předkládaný návrh zákona má totiž zvýšit minimální sazbu pro vznik povinnosti platit, což automaticky přenese povinnost jen na ty největší. Podle Národního emisního informačního systému (NEIS) je takových subjektů přibližně 2 560.
„Autoři novely se odvolávají na posílení principu znečišťovatel platí, ale obsahově volí opačný přístup. Malé zdroje přece svůj provoz neukončí, budou nadále ovzduší znečišťovat, ale platit už nebudou muset,“ říká Červenka. K diskriminaci však nedochází jen na úrovni provozovatelů, ale přenáší se v ceně tepla mezi odběratele. Ti tak v konečném důsledku zvýšené náklady na výrobu tepla uhradí v ceně tepla, dodává.
Co řeší novela?
Povinnost platit by se nově týkala pouze středních a velkých znečišťovatelů
Předpokládaný dopad na jednu domácnost v prvním roce bude maximálně 1 euro na rok, tedy 0,08 eura na měsíc
Předpokládaný nominální dopad na jednu domácnost v roce 2026 bude maximálně 6 eur za rok, tedy 0,50 eura na měsíc
Celkové výnosy za emise by se z 8 milionů eur v roce 2019 měly v roce 2022 dostat na 11 milionů eur
Koho novela zasáhne?
Největší nominální dosah – Slovnaft a s., ve výši přibližně 1 milion eur
Největší relativní dopad – FORTISCHEM, a. s., ve výši 91 tisíc eur
Nejmenší nominální dosah – U. S. Steel Košice, s. r. o, záporná čísla (z důvodu upuštění od poplatku za oxid uhelnatý pro zdroje znečišťování ovzduší zařazené do režimu obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, aby nedocházelo ke dvojímu zpoplatňování)
Dohromady novela změní výši poplatků přibližně 2 560 subjektům
ZDROJ: MZP SR, Národní emisní informační systém NEIS, IEP
Envirorezort: Není to pravda
Zelené ministerstvo však s podobnými tvrzeními nesouhlasí. Extrémní nárůst cen tepla dokonce vylučuje. „Předpokládaný dopad na jednu domácnost v prvním roce postupného náběhu, který se projeví v roce 2022, bude maximálně 1 euro na rok, tedy 0,08 eura na měsíc,“ říká odbor komunikace ministerstva životního prostředí. Poplatky by se měly zvyšovat postupně až do roku 2025 a později se řídit inflací. Ani tehdy však nepočítají se skokovým nárůstem. „V případě promítnutí zvýšeného poplatku za znečišťování ovzduší, který se projeví v roce 2026, lze předpokládat nominální dopad na jednu domácnost maximálně 6 eur za rok, tedy 0,50 eura na měsíc,“ říká envirorezort. Konkrétní výška dosahu vždy závisí na palivovém mixu a technologii dané teplárny, dodává.
Navíc logiku má podle ministerstva i přesun povinnosti platit jen za větší zdroje. Důkazem mají být výsledky průzkumu poměru zatížení a benefitů. „Mnohá města a obce vzhledem k nedostatku personálních kapacit nezpoplatňují emise znečišťujících látek z malých zdrojů znečišťování ovzduší. Výnos z poplatků je nízký a výběr poplatků je pro obec málo rentabilní,“ říká odbor komunikace resortu životního prostředí. Navíc v určitých případech byly dokonce stanoveny neúměrně vysoké poplatky vzhledem k těm ze středních zdrojů znečišťování ovzduší, dodává.
Města prý nezůstanou mimo
O peníze by podle propočtů ministerstva životního prostředí neměla přijít ani města a obce, které poplatky za znečišťování dosud vybíraly. „Nejvyšší poplatky za znečišťování ovzduší za rok 2019 mělo město Prešov, a to téměř 23 000 eur, což představuje 0,028 procenta z celkových příjmů daného města. U ostatních krajských měst poměr k celkovým příjmům představuje ještě nižší hodnotu,“ říká resort. Průměrně má jít o 0,008 procenta z celkových příjmů krajských měst: \“Zrušením poplatkové povinnosti se ušetří jednak administrativní zátěž a jednak mzdové náklady, \“dodává odbor komunikace.
